Jsem srab!
Ahoj, Maruško,
vlastně ani nevím, jestli má cenu Tě takhle přímo oslovovat, protože si nemůžu být jistej, že tyhle řádky někdy vůbec budeš číst. Ale člověk má asi zkusit všechno, když mu skutečně o něco jde. A neměl by dát na žádný řeči, třeba jako že nevstoupíš dvakrát do stejný řeky. To všechno jsou totiž vážně jenom kecy. Opravdu důležitý je to, co člověk cítí. A taky jestli si myslí, že je správný, aby něco udělal. Všechno ostatní je jenom zbytečnej šumák.
Sama dobře víš, že jsem nikdy nebyl na nějaký dlouhý proslovy. V tom jsem se teda vážně nezměnil. Akorát v poslední době nějak víc přemýšlím než kdysi. No a teď, když jsem už druhý měsíc na práci tak daleko, až v Itálii, mi všechno víc dochází.
Sakra, já fakt nejsem stavěnej na žádný dlouhý vysvětlování, tak to napíšu na rovinu. Stýská se mi. Moc. Nikoho tu vlastně neznám, přes den si v práci udělám svý a večer se převaluju v posteli a vzpomínám. Utahanej bejvám jak řetízkovej kolotoč po pouti, ale stejně hned neusnu. Zavřu oči a spustí se film. Doják. Pamatuješ? Tak jsem tomu vždycky říkal a přitom se Ti smál, že bulíš u televize kvůli každý kravině. Asi je to taky věkem, ale poslední dobou jsem na tom podobně.
Dostanou mě kolikrát i úplný maličkosti, detaily, na který jsem už dávno zapomněl. Jako třeba když naše Adélka jednou strašně loudila, že chce do pokojíčku nějaký zvířátko. Já jí tenkrát z legrace řekl, že v žádným případě, a když bude dál takhle prudit, zakážu jí mít i v nosu holuby. Tři dny se mnou nemluvila, i když ten fór v jejích letech stejně nechápala. Kolik jí mohlo být, tři, čtyři? Ty bys to určitě věděla přesně, vy ženský na to máte v hlavě nějakej jinej program než my chlapi.
No, ale abych pokračoval. Jsem srab a nejradši bych teď tohle všechno smazal. Znáš mě. Vždycky tvrdím, že náhoda je opravdu blbec. Jenže tyhle řádky nejspíš nikdy číst nebudeš. Při mý smůle. Možná je to škoda, protože třeba se Ti taky občas zasteskne po něčem hezkým, co jsme spolu prožili. No, ale taky je možný, že jsi spokojenější teď, než kdysi se mnou. Pokud bys mi to takhle natvrdo napsala, vůbec nevím, co by to se mnou udělalo. Takže nakonec bude stejně lepší nechat to celý fakt jenom náhodě. A živit dál v sobě tu nepatrnou naději, že pořád máme spolu ještě něco společnýho. Že k sobě tak nějak pořád patříme. A až se příště zase někde uvidíme, že snad nezůstane jen u těch obvyklých řečí, jako že „tak jak?“, „a co máma?“ nebo „já jsem vždycky z toho, jak jsou ti naši pacholci už velký, úplně vodvařenej“.
Víš, někdy mi skoro připadá, jako bych o celým našem společným životě spíš jenom četl v nějakým románu. Tak daleko už je to za námi.
Ale co. Stejně je to celý k ničemu, tyhle mý bláhový představy. Táta vždycky říkal, že ze mě asi jednou bude Hans Christian Andersen. Jo, pohádky, to by mi šlo, horší je to ve skutečným životě.
Od Adély, dcerunky naší nezvedený, jsem se dozvěděl, že když máš chvilku volna, čteš si ráda na tomhle blogu. Tak jsem se dohodl s Milanem. To víš, nějaký registrace, to není nic pro mě. A taky co já bych tam jinýho psal, než tenhle vzkaz pro Tebe. Snad budu mít štěstí a přečteš si ho, a jestli ne, aspoň budu mít dobrý pocit, že jsem to zkusil.
Tak jo, konec snění. Konec představ, vzhůru do reality! Musíš ještě na nákup, Škvore, došlo ti v lednici pivo.
Tak zatím ahoj!
Pepa
Milan Prokš
Bolest neutopíš
Skutečné příběhy přitahují čtenáře nejvíc, snad proto, že je lepší se jim vyhnout a jen o nich číst, než je skutečně na vlastní kůži prožít. Zavřete knihu, vydechnete, ale to mrazení kdesi uvnitř zůstává po nějaký čas s vámi...
Milan Prokš
Bezva knížky pro děti
Všichni moc dobře víme, co naše děti baví nejvíc - hrát si. Pořád dokola... Co je naopak nebaví vůbec - číst, nebo se dokonce učit...
Milan Prokš
Kráska přichází
Egypt, faraoni, starověk... Z téhle doby si ve své chabé paměti dokážu vykřesat opravdu pouze pár vědomostí, nabytých kdysi v dost nudných hodinách dějepisu na základní škole.
Milan Prokš
Oběšenci jdou s námi
Až s vámi chřipka flákne na pár dnů do postele, tak, jak se to stalo minulý týden mně, a nebudete mít náladu na nic složitého, doporučuji sáhnout po tenké knížce Oběšenci jdou s nám.
Milan Prokš
Víš, Kláro...
Letní povídka pro Víkend MF DNES: Víš, Kláro, kluci to maj vážně těžší. Holka si vždycky prostě jenom vybere, ale my musíme furt na něco čekat.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Prodej bytu 3+1 81 m2
Fibichova, Chrudim - Chrudim III
4 390 000 Kč
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1039x